Co jste vždy chtěli vědět o blechách…

O čem, že je to vlastně řeč? Ano, o blechách psů a koček.

Věděli jste, že nejčastějším vnějším  parazitem psů  a koček je blecha kočičí?

Její latinské jméno je  Ctenocephalides felis felis, které vyslovujeme  ktenocefalides felis felis.

Blechou kočičí se nemyslí blecha, kterou se nám podařilo lapit v kočičím kožíšku, ale je to jméno blešího druhu, který je  přibližně v 90 % případů zablešení nálézán na psech a kočkách.

 U VÍCE NEŽ 70 % PSŮ JSOU V OBDOBÍ OD JARA AŽ DO PODZIMU NALÉZÁNY BLECHY

Celkově již bylo popsáno více než 2200 druhů a poddruhů blech.

Na našich domácích mazlíčcích lze objevit kromě blechy kočičí i  blechu psí (Ctenocephalides canis), občas také blechu obecnou (Pulex irritans), která parazituje hlavně u lidí.

Mezi další blechy, které se mohou vyskytnout na psech a kočkách, patří blecha ježčí (Archeopsylla erinacei), která je, jak název napovídá,  parazitem ježků.

Nicméně ve vzácnějších případech můžeme nalézt i blechy původně žijící na hlodavcích, jako je blecha morová (Xenopsylla cheopis) a blecha myší (Letopsylla segnis). Dále je možno najít blechy králičí (Spilopsyllus cuniculi) nebo  blechy slepičí (Ceratophyllus gallinae).

To bylo latinských názvů, co? Buďte v klidu. Je to zde trochu pro to, abyste věděli širší souvislosti a z části pro ty, kteří chtějí mít hlubší poznatky.

Další zde napsané informace  se týkají  blech kočičích, které psům a kočkám doslova pijí krev.

A zlikvidovat  bohatě rozvětvenou bleší rodinku v našem obydlí může být velmi těžký oříšek.

CHYBA JE VE STRATEGII A KLÍČEM K ÚSPĚCHU JE  POCHOPENÍ ŽIVOTNÍHO CYKLU

Vývojový cyklus blechy zahrnuje VAJÍČKO, LARVU, KUKLU A DOSPĚLCE.

Vajíčka jsou perleťově bílá, oválná a jejich velikost je něco kolem 0,5 mm. Volně vypadávají ze srsti zvířete, kam je blecha naklade, do okolního prostředí.

Z těchto vajíček za 10 dní, ale také i za 1 den při velmi dobrých podmínkách,  vylezou larvy, které jsou velké 2 až 5 mm. Ty se živí především trusem dospělých blech obsahujícím zbytky krve a přítomnost tohoto trusu je nezbytná pro jejich další vývoj.

Larvy se vyhýbají přímému slunečnímu světlu a zalézají  do koberců, matrací, v přírodě do trávy, pod listí nebo do půdy.

Larva blechy se 2x svléká během 5 až 11 dní a poté se zakuklí. Larvální stádia jsou velice citlivá na sucho a dostatečná vlhkost je nutná k jejich přežívání.

Délka kukly je 5 mm a na její lepivý povrch se uchytí částice z prostředí.  Velké množství těchto kukel můžeme nalézt ve zvířecích pelíšcích, v matracích, v čalouněném nábytku, na sedadlech aut a pod.

Za dobrých podmínek  začnou dospělé blechy vylézat z kukel  již za 5 dní a stimulem je pro ně teplo a pohyb v okolí.

Mezi hlavní příčiny našeho neúspěšného boje proti blechám patří  neznalost životního cyklu tohoto hmyzu a podcenění role vnějšího prostředí v jejich životě.

Na svou příležitost opustit kuklu je blecha schopná čekat několik týdnů až měsíců. Nicméně, jak  bylo řečeno, objevit se můžou…

DOSPĚLÉ BLECHY UŽ ZA 14 DNÍ !

Pokud je vlhko, teplo a dostatek bleších hovínek jako potrava pro larvy, jsou nově vylíhlé dospělé blechy v prostředí už za 14 dní. V případě, že optimální podmínky nejsou, blechy si na ně v kuklách počkají až jeden rok! 

Ve většině  domácností však blechy dokončují svůj vývojový cyklus za 3 až 8 týdnů.

Vylíhlá blecha může přežít i několik dní bez napití se krve.

KOUSNOU I ČLOVĚKA!

Blechy často kousnou člověka před tím, než naleznou vhodného hostitele (psa, kočku).

Blecha v žádné podobě, ani jako vajíčko, larva, kukla či dospělec, nepřežije více než několik dní  při teplotách kolem  3°C.

Je tedy velmi nepravděpodobné, že v klimatických podmínkách České republiky přežívá ve venkovním prostředí.

Zdroj blech představují především kukly v lidských příbytcích a dospělci na neošetřených psech a kočkách nebo na divokých zvířatech.

Volně žijící zvířata vnikají  do zahrad a staví si hnízda v blízkosti domů.

Vajíčka blech i trus dospělců se tedy dostává do našeho blízkého prostředí a vylíhlé blechy čekají na vhodnou příležitost.

Jakmile se blecha dostane na svého hostitele, do několika sekund či minut se napije jeho krve.

Dospělci se páří do 24 hodin po napití  a za dalších 24 až 36 hodin již samička začne klást vajíčka.

Samička blechy je schopna naklást až 50 vajíček denně a celkově vyprodukovat asi 1300 vajíček. Vajíčka je schopna klást asi 100 dní, ale počet kladených vajíček se postupně snižuje.

K vyprodukování takového množství vajíček samice blechy zkonzumují každý den množství krve, které je 15x větší, než je jejich hmotnost.

Dospělé blechy většinou zůstávájí na svém hostiteli a jen malý počet jedinců se stěhuje na jiné zvíře.

Kočky při čištění srsti pozřou nezanedbatelné množství blech, psi také občas nějakou blechu spolknou.

BLECHY TEDY PSŮM A KOČKÁM ZPŮSOBUJÍ:

  • nervozitu a neklid, zvíře se stále škrábe,
  • anémii (chudokrevnost) z nedostatku železa v důsledku sání krve blechami. Malému štěněti nebo kotěti s velkým počtem blech může velká ztráta krve se stát i osudnou,
  • alergický zánět kůže (dermatitidu) známou jako alergie na bleší kousnutí,
  • druhotnou bakteriální infekci rány po bleším kousnutí,
  • mohou zvíře nakazit tasemnicí.

BLECHY PSŮ A KOČEK PŘENÁŠEJÍ BAKTERIE A TASEMNICE

Mezi bakterie, které blechy mohou přenášet patří:

  1. Bartonella henselae – původce nemoci z kočičího škrábnutí u lidí
  2. Mycoplasma haemofelis –  původce infeční anémie koček
  3. v minulosti přenášely také Yersinia pestis – původce moru

Mezi tasemnice, které blechy mohou přenášet patří:

  1. Tasemnice psí  – Dipylidium caninum
  2. Tasemnice dětská – Hymenolepis nana

Zdroj: https://petramalatkova.cz