O čem, že je to vlastně řeč? Ano, o blechách psů a koček.
Věděli jste, že nejčastějším vnějším parazitem psů a koček je blecha kočičí?
Její latinské jméno je Ctenocephalides felis felis, které vyslovujeme ktenocefalides felis felis.
Blechou kočičí se nemyslí blecha, kterou se nám podařilo lapit v kočičím kožíšku, ale je to jméno blešího druhu, který je přibližně v 90 % případů zablešení nálézán na psech a kočkách.
U VÍCE NEŽ 70 % PSŮ JSOU V OBDOBÍ OD JARA AŽ DO PODZIMU NALÉZÁNY BLECHY
Celkově již bylo popsáno více než 2200 druhů a poddruhů blech.
Na našich domácích mazlíčcích lze objevit kromě blechy kočičí i blechu psí (Ctenocephalides canis), občas také blechu obecnou (Pulex irritans), která parazituje hlavně u lidí.
Mezi další blechy, které se mohou vyskytnout na psech a kočkách, patří blecha ježčí (Archeopsylla erinacei), která je, jak název napovídá, parazitem ježků.
Nicméně ve vzácnějších případech můžeme nalézt i blechy původně žijící na hlodavcích, jako je blecha morová (Xenopsylla cheopis) a blecha myší (Letopsylla segnis). Dále je možno najít blechy králičí (Spilopsyllus cuniculi) nebo blechy slepičí (Ceratophyllus gallinae).
To bylo latinských názvů, co? Buďte v klidu. Je to zde trochu pro to, abyste věděli širší souvislosti a z části pro ty, kteří chtějí mít hlubší poznatky.
Další zde napsané informace se týkají blech kočičích, které psům a kočkám doslova pijí krev.
A zlikvidovat bohatě rozvětvenou bleší rodinku v našem obydlí může být velmi těžký oříšek.
CHYBA JE VE STRATEGII A KLÍČEM K ÚSPĚCHU JE POCHOPENÍ ŽIVOTNÍHO CYKLU
Vývojový cyklus blechy zahrnuje VAJÍČKO, LARVU, KUKLU A DOSPĚLCE.
Vajíčka jsou perleťově bílá, oválná a jejich velikost je něco kolem 0,5 mm. Volně vypadávají ze srsti zvířete, kam je blecha naklade, do okolního prostředí.
Z těchto vajíček za 10 dní, ale také i za 1 den při velmi dobrých podmínkách, vylezou larvy, které jsou velké 2 až 5 mm. Ty se živí především trusem dospělých blech obsahujícím zbytky krve a přítomnost tohoto trusu je nezbytná pro jejich další vývoj.
Larvy se vyhýbají přímému slunečnímu světlu a zalézají do koberců, matrací, v přírodě do trávy, pod listí nebo do půdy.
Larva blechy se 2x svléká během 5 až 11 dní a poté se zakuklí. Larvální stádia jsou velice citlivá na sucho a dostatečná vlhkost je nutná k jejich přežívání.
Délka kukly je 5 mm a na její lepivý povrch se uchytí částice z prostředí. Velké množství těchto kukel můžeme nalézt ve zvířecích pelíšcích, v matracích, v čalouněném nábytku, na sedadlech aut a pod.
Za dobrých podmínek začnou dospělé blechy vylézat z kukel již za 5 dní a stimulem je pro ně teplo a pohyb v okolí.
Mezi hlavní příčiny našeho neúspěšného boje proti blechám patří neznalost životního cyklu tohoto hmyzu a podcenění role vnějšího prostředí v jejich životě.
Na svou příležitost opustit kuklu je blecha schopná čekat několik týdnů až měsíců. Nicméně, jak bylo řečeno, objevit se můžou…
DOSPĚLÉ BLECHY UŽ ZA 14 DNÍ !
Pokud je vlhko, teplo a dostatek bleších hovínek jako potrava pro larvy, jsou nově vylíhlé dospělé blechy v prostředí už za 14 dní. V případě, že optimální podmínky nejsou, blechy si na ně v kuklách počkají až jeden rok!
Ve většině domácností však blechy dokončují svůj vývojový cyklus za 3 až 8 týdnů.
Vylíhlá blecha může přežít i několik dní bez napití se krve.
KOUSNOU I ČLOVĚKA!
Blechy často kousnou člověka před tím, než naleznou vhodného hostitele (psa, kočku).
Blecha v žádné podobě, ani jako vajíčko, larva, kukla či dospělec, nepřežije více než několik dní při teplotách kolem 3°C.
Je tedy velmi nepravděpodobné, že v klimatických podmínkách České republiky přežívá ve venkovním prostředí.
Zdroj blech představují především kukly v lidských příbytcích a dospělci na neošetřených psech a kočkách nebo na divokých zvířatech.
Volně žijící zvířata vnikají do zahrad a staví si hnízda v blízkosti domů.
Vajíčka blech i trus dospělců se tedy dostává do našeho blízkého prostředí a vylíhlé blechy čekají na vhodnou příležitost.
Jakmile se blecha dostane na svého hostitele, do několika sekund či minut se napije jeho krve.
Dospělci se páří do 24 hodin po napití a za dalších 24 až 36 hodin již samička začne klást vajíčka.
Samička blechy je schopna naklást až 50 vajíček denně a celkově vyprodukovat asi 1300 vajíček. Vajíčka je schopna klást asi 100 dní, ale počet kladených vajíček se postupně snižuje.
K vyprodukování takového množství vajíček samice blechy zkonzumují každý den množství krve, které je 15x větší, než je jejich hmotnost.
Dospělé blechy většinou zůstávájí na svém hostiteli a jen malý počet jedinců se stěhuje na jiné zvíře.
Kočky při čištění srsti pozřou nezanedbatelné množství blech, psi také občas nějakou blechu spolknou.
BLECHY TEDY PSŮM A KOČKÁM ZPŮSOBUJÍ:
- nervozitu a neklid, zvíře se stále škrábe,
- anémii (chudokrevnost) z nedostatku železa v důsledku sání krve blechami. Malému štěněti nebo kotěti s velkým počtem blech může velká ztráta krve se stát i osudnou,
- alergický zánět kůže (dermatitidu) známou jako alergie na bleší kousnutí,
- druhotnou bakteriální infekci rány po bleším kousnutí,
- mohou zvíře nakazit tasemnicí.
BLECHY PSŮ A KOČEK PŘENÁŠEJÍ BAKTERIE A TASEMNICE
Mezi bakterie, které blechy mohou přenášet patří:
- Bartonella henselae – původce nemoci z kočičího škrábnutí u lidí
- Mycoplasma haemofelis – původce infeční anémie koček
- v minulosti přenášely také Yersinia pestis – původce moru
Mezi tasemnice, které blechy mohou přenášet patří:
- Tasemnice psí – Dipylidium caninum
- Tasemnice dětská – Hymenolepis nana
Zdroj: https://petramalatkova.cz